11. - 13. ledna 2013 - Mediteránní ekosystém


Téměř rok po Horké tropické Fluonoci jsme si posvítili na další ekosystém – tentokrát mediteránní. Úvodní přednášku slíbil udělat Standa. Teprve když jeho přednáška začala, ukázalo se, že Standa zjistil, že na tuto Fluonoc vůbec nemůže dorazit. Natočil tedy video, v němž účastníky s mediteránním ekosystémem seznámil formou televizního diskusního pořadu (http://www.youtube.com/watch?v=dQmzafcKtZU).

Sobotní exkurze nás zavedla do Českého krasu, jehož vegetace tu mediteránní připomíná. Nás ale tentokrát nezajímala vegetace, nýbrž podzemní fauna – ve štolách jsme spočítali netopýry – a také mykobiota – někteří netopýři byli napadeni mikroskopickou houbou Geomyces destructans, která způsobuje „nemoc bílých nosů“, a viděli jsme také můry, z nichž vyrůstaly plodničky Cordyceps riverae.

Po návratu popovídal Jirka o netopýrech a navštívili jsme fakultní entomologické chovy. Večer bylo promítání z expedice do Itálie, kterou na podzim podnikli Míša, Albert, Celie, Tomáš a dvě Evy ze Sokolova. V neděli program završily dvě odborné přednášky – Albert mluvil o zajímavých zástupcích mediteránní flóry a fauny a Zuzka Kubínová nám vysvětlila, na co si musíme dát pozor, chceme-li počítat buňky.



Fotografie z této fluorescenční noci naleznete na:
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/Fluorescence_leden_2013/
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/FN_Leden_2013/
http://callipso.rajce.idnes.cz/Fluonoc_1%2C_2013/
http://callipso.rajce.idnes.cz/Fluonoc_Janna




1. - 3. března 2013 - DNA (molekulární FN)

Tématem druhé Fluorescenční noci roku 2013 byla DNA. Hlavním bodem programu bylo praktikum, ve kterém se účastníci mohli vyzkoušet izolaci DNA, přípravu reakce pro PCR a elektroforézu pod vedením Stanislava Vosolsobě, Míši Mikáta a Martina Kuthana. Na této FN proběhly přednášky: PCR (Stanislav Vosolsobě), Různé genetické kódy aneb co je zapsáno v genomu (Juraj Sekereš), DNA jako genetický materiál (Martin Kuthan), Úvod do evoluční biologie a fylogenetiky (Albert Damaška). Dále proběhlo promítání o mezinárodní biologické olympiádě v Singapuru a výpravě do Malajsie (Majda Holcová). Exkurze vedla do pražské Tróji, kde bylo cílem pozorovati vodní ptáky. Účast na této fluorescenční noci byla rekordní, objevilo se tam 57 lidí, z toho 39 účastníků. Kdo se chce o průběhu této FN, jakožto obecně i o fungování FN dozvědět více, tak doporučujeme přečíst níže uvedenou reportáž od Kamily Machové.


Ve dnech a nocích prvního březnového víkendu proběhla další Fluorescenční noc. V pátek na přelomu periody s dostatkem a nedostatkem fotonů proběhla nejmohutnější vlna migrace organismů na FN. Prostředí se stalo mírně eutrofizovaným, což je pro tuto fázi FN typické. Všechny organismy byly označeny popiskem s křestním názvem a případnými doplňujícími informacemi zaznamenanými nejčastěji v piktogramech. Organismy se statutem účastníka byl přidělen i identifikátor v podobě piktogramu jednoho z pěti modelových organismů (Arabidopsis, Drosophila, Escherichia, Rattus> a Saccharomyces). V každé skupině měl jeden z jejích členů ověřovat, zda je N přítomných prvků skupiny rovno celkovému N prvků skupiny.

Po označení byl jedinec vpuštěn do místnosti 108, kde se mohl účastnit „Úvodní instruktáže fluorescenční mikroskopie a přípravě preparátů zejména metodou příčného řezu“ a nabyté vědomosti a dovednosti posléze prakticky zkoušet, predovat, exprimovat či komunikovat s jinými organismy.

Po této části organismy provedly bipedický přesun do míst, kde měly vyšší potenciální energii, za účelem sluchového i zrakového získání počitků z přednášky o PCR. Přednášející, Mgr. Stanislav Vosolsobě, byl na své přednášce tentokrát osobně přítomen. Cílem přednášky bylo zejména seznámení účastníků s technikami, které budou v průběhu FN používat. Pokud by čtenář nevěděl, co zkratka PCR znamená a zároveň text dočetl až sem, což sice nepředpokládám (a případným takovýmto individuím gratuluji), uvádím stručné vysvětlení principu této metody, převzaté z jisté práce SOČ, kterou raději nebudu citovat: „PCR, polymerázová řetězová reakce, slouží k namnožení specifického úseku DNA. Při teplotě 94°C se DNA rozdělí na dva řetězce. Po snížení teploty na ni nasednou primery F a R, krátké úseky komplementární ke dvěma úsekům, mezi nimiž se nachází námi zkoumaný gen. Od těchto úseků DNA-polymeráza ke každému vláknu dosyntetizuje vlákno komplementární. Tyto kroky přibližně 35x zopakujeme.“

Po uplynutí přednášky všichni přítomní příslušníci druhu Homo sapiens sapiens vytvořili cirkulární útvar vzdáleně připomínající obdélník. Zdůraznila bych ovšem fakt, že se většina jedinců vyskytovala na obvodu útvaru. Každý jedinec uvedl své jméno, ontogenetické stádium, status na fluonoci a domovinu. Někteří dobrovolně uvedli i oblíbenou barvu (modrá), vztah k mužům a spoustu nesouvisejících informací. Přes neshody ohledně rozlohy Vratislavic a problémy s rozeznáním modelového organismu Arabidopsis, které byly po dlouhém slovním popisu a demonstraci rostliny vyřešeny větou „Jediná kytka, co tam je“, bych představování označila za úspěšné.

Po přednášce se účastníci pustili do první praktické části. Skupiny Arabidopsis a Escherichia se přesunuly na Katedru experimentální biologie rostlin přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a pod vedením Standy a Kutyho extrahovaly DNA kuchyňskou metodou z autotrofních organismů, z důvodu absence klíče od skleníku, sebraných z nejrůznějších laboratoří a chodeb Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK. Následovala ještě jedna extrakce DNA z jistého často konzumovaného plodu, jehož pěstované odrůdy se vyznačují partenokarpií. (Nevím nic o tom, že by se tímto vyznačoval tamarind!!!). Použitá metoda byla ještě kuchyňštější než ta první, jedním z použitých pufrů byl dokonce šampon, a proto byla extrahovaná DNA krásně vidět. Program zbylých tří pětin účastníků byl zřejmě velmi podobný, ale autorka textu nebyla jeho očitým svědkem.

Po zbytek periody s nedostatkem fotonů se účastníci mohli věnovat mikroskopování, predaci, hudební expresi a dalším typů exprese, která dle názorů jejich a vedení nenarušuje svobodu ostatních organismů (s výjimkou organismů určených k predaci a k mikroskopování). Pro ty, kteří dají na nastavení svých biologických hodin a chtěli se spánku věnovat od ne příliš pozdních hodin, byla vyhrazena místnost, kde bdící nesměli rušit spící. (V místnosti 108 naopak spící nesměli rušit bdící.) Nicméně většina organismů aktivovala do tak pozdních hodin, že by se daly označit opět za brzké.

V ideální dobu pro zahájení aktivace již se ozvaly hlasy nejrůznějších druhů budníčků. Organismy začínající pozvolna aktivovat si dokonce mohly vybrat, který druh chtějí ještě slyšet. Účastníci se rozdělili do stejných skupin jako předchozího dne (zajímá-li vás, které to byly a nemůžete-li to v textu najít, stiskněte „Ctrl“ „F“; zadejte „se přesunuly na Katedru experimentální biologie“ bez uvozovek a stiskněte „Enter“). Skupiny, které musely z důvodu omezené kapacity místnosti 108 odmigrovat do místnosti jiné, opět vyrazily na dlouhou a strastiplnou cestu až do vedlejší budovy. Zde se naučily používat pipetmany a každý účastník si namíchal svou epinku, zkumavku, s PCR reakcí. Jako templát nebyla použita DNA extrahovaná předchozí den, ale plazmidová DNA komernčně dostupného plazmidu používaného k transformaci. Použité primery nenasedaly na insert, ale přímo na plazmid (M13F a M13R). Domnívám se, že zbylé tři pětiny z účastníků amplifikovaly DNA samotářských včel Ceratin, oblíbených modelových organismů nejmenovaného hlavního vedoucího FN, ale nejsem si tím úplně jistá. Vzorky byly inkubovány v termocycleru a protože nebyl důvod se tento přístroj po dobu čtyřhodinové inkubace pokoušet hypnotizovat, mohly organismy vyrazit na ornitologickou exkurzi do Troji.

Cestou tam účastníci naštěstí nebyli nuceni použít městskou hromadnou dopravu a vydaly se pěšky podél největší řeky protékající hlavním městem České Republiky. Přestože na nábřeží, jehož povrch tvořily převážně krychlovité útvary z hornin nebo amorfní hmota vyráběná z ropy a na několika málo místech s povrchem vhodnějším pro život mnoha druhů suchozemských autotrofních organismů rostlo pouze několik stromů, (vážené čtenáře ujišťuji, že stromy nepovažuji za taxon), bez orgánů obsahujících větší množství chlorofylu, jejich tempo bych se nebála označit jako botanické. Některé organismy se dokonce začaly domnívat, že do Troji nedorazíme. Po překonání vodního toku se stádo vyšplhalo na Letnou, kde někteří prováděli sami na sobě experiment s názvem „Jak se cítí epinka v centrifuze“ tak dlouho, že jim to vedení muselo zakázat, aby se obavy některých organismů z nedosáhnutí cíle nenaplnily. Stádo nakonec dosáhlo svého cíle a mohlo pozorovat vodní ptactvo. Na začátku Císařského poloostrova se Míša pokusil organismy rozdělit na zelené biology a molekulárníky na základě toho, kdo projde bahnem a kdo se mu vyhne. Všechny organismy kromě dvou, z nichž jeden provádí výzkum převážně v laboratoři, se ukázaly býti molekulárníky. Exkurze byla zakončena společnou fotografií před ideologickou tabulí s nápisem tamarind, která se vyskytovala na konci ostrova a exkurzí po vnějším areálu čističky odpadních vod. Zpět se po menších potížích s výměnou všeobecného ekvivalentu hodnot za jízdní doklady vrátily městskou hromadnou dopravou. V jediné soupravě byla jejich koncentrace velmi vysoká. Po návratu je čekala přednáška s názvem „Různé genetické kódy, aneb „Co všechno je zapsáno v genomu?“ Mgr. Juraje Sekereše, ve které si každý účastník bez ohledu na předchozí znalosti našel něco, co ho zaujalo. Po hromadné predaci z jediné nádoby následovalo promítání Majdy Holcové o mezinárodní biologické olympiádě v Singapuru a následné cestě do Malajsie. Vyprávění a fotografie byly okořeněny i přirovnáváním některých účastníků olympiády k organismům druhu Homo sapiens sapiens vyskytujících se na FN nebo těmto organismům známým. Další program byl stejný jako zbytkoperiodonedostatkofotonický program přechozího dne, resp. periody s nedostatkem fotonů.

V neděli ráno se všechny organismy se statutem účastníka vydaly ověřit pomocí gelové elektroforézy, zda amplifikace DNA proběhla úspěšně. Část svých produktů nanesly na agarózový gel obsahující barvičku vázající se na DNA. Gelem nechaly procházet stejnosměrný elektrický proud. DNA je díky zbytku kyseliny trihydrogenfosforečné nabita záporně a je přitahována k anodě. Gelem prochází rychleji kratší úseky. Namnožené úseky se rozdělí podle velikosti. Naneseme-li na gel i směs úseků o známých délkách, takzvaný marker, můžeme s ní srovnat náš produkt a určit tak jeho délku.

Zatímco organismy čekaly na výsledek elektroforézy, poslechly si přednášku DNA jako genetický materiál Mgr. Martina Kuthana, Ph.D., alias Kutyho. Dověděly se mimo jiné i spoustu zajímavostí z historie výzkumu DNA. Po přednášce se skupinky účastníků zkomprimovaly a odebraly se oko metricky ověřit výsledek jejich celopraktikofluorescenčněnočního snažení. Mnohé z nich pohled na svůj vizualizovaný vlastnoručně připravený vzorek velmi potěšil a některé z nich v budoucnu jistě zažijí nadšení nad proužkem na gelu mnohem větší, zejména objeví-li se až po mnoha v naprostém zoufalství pozorovaných gelech prázdných či obsahujících naopak nepřeberné množství různých nespecifických proužků. „Něco mezi nebem a PCR….“

Po přesunu zpět do nejideologičtější místnosti FN bylo připraveno predivo nejprve pro organismy dravější a posléze i pro méně dravé. FN byla zakončena přednáškou „Úvod do evoluční biologie a letmý pohled do fylogenetiky“ Aliho z Damašku alias Alberta Damašky. Překvapivě v ní všechny důrazně varoval před uznáváním či dokonce uctíváním parafyletických taxonů. Po přednášce nastala komprese užitečných i neužitečných věcí a organismů v soukromém vlastnictví jiných organismů a velmi výrazné snížení entropie. Jak je známo, ke snížení entropie musí být bohužel dodána energie z vnějšku. V průběhu této periody s dostatkem fotonů organismy postupně odmigrovaly do svých domovských lokalit. Ve 21:37 nastal čas udělat dětem pápá. Zda se v tuto dobu ve 108 a okolí vyskytovaly ještě nějaké organismy a jestli by se jejich ontogenetické stadium dalo označit za „dítě“ mi není známo.

Hodnota součtu počtů prvků množin účastníků, parazitů, komenzálů, vedení, asistentů vedení, přednášejících a modelového organismu pohybujícího se v blízkém i vzdáleném okolí výstavky (tedy jedinců, o nichž se předpokládá, že náleží k taxonu Homo sapiens sapiens), vyskytujících se na této akci výrazně převýšil hodnotu součtu počtu prvků stejně definovaných množin jakékoli FN předchozí. Vzhledem k vysokému počtu jistých partenogeneticky se množících korýšů není možné provésti stejný odhad u všech organismů dohromady. Těšíme se na další FN.

Tato FN byla pravděpodobně poslední větší veřejnou akcí, na které jste mohli spatřit Anomalocaríska. Čest jeho památce.



Fotografie z této fluorescenční noci naleznete na:
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/FN_2013_brezen/
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/Fluorescence_brezen_2013/
http://jirka6.rajce.idnes.cz/2012%2C_zima_-_Fluorescencni_noc/
http://callipso.rajce.idnes.cz/Fluonoc_2%2C_2013/
http://doubka.rajce.idnes.cz/Prazske_predjari




3. – 5. května 2013 - Vodní biodiverzita

Poslední téma v tomto školním roce bylo Vodní biodiverzita. První den, tedy klíčový den jsme se všichni seznámili, proběhla tradiční přednáška o fluorescenčním mikroskopování (Jan Martinek). V nočních hodinách konečně začalo mikroskopování a také mírná exprimace.

Po krátkém spánku jsme se vydali na vlakové nádraží, abychom jeli do Libického luhu. Krátké, ale účinné probuzení zaručil přestup v Poděbradech. Po výstupu ve Velkém Oseku, po pár stovkách metrů jsme zahučeli do Libického luhu. Okouzlující zeleň bila do očí. Jelikož jsme se pohybovali biologickým tempem, tedy chůze byla prokládána prezentací různých rostlin, živočichů a houbiček. Poté se přiblížil čas oběda. Louka plná muchnic březnových k tomu přímo lákala, a tak jsme predovali vše co si kdo přinesl. Po obědě následovala hra na mravence Atty. Týmy si vymysleli svou taktiku a připravili se ke startu. Lumci chytající mravence běžící za potrvavou byli velice pečliví, skoro nikoho nenechali bez následků, jak psychických tak ztrátových (promočené, špinavé oblečení). V průběhu hry se louka plná Muchnic změnila na přeplněnou louku, byli jich tu opravdu černá oblaka.

Čas plynul a my se vydali dále, abychom si vyzkoušeli hod planktonkou. Také jsme pozorovali užovku obojkovou, která vyzvracela čolka velkého. Čas se krátil a my jsme objevovali více a více myšiček (včetně pářích se mnohonožek, několika druhů ostřic a obrovského choroše šupinatého), tudíž jsme na vlak museli běžet. Večerní jízda vlakem zahajovala mírnou expresi, hra na kytaru, odstraňování klíšťat a částečná predace. Cestou na fakultu začalo pršet, no pršelo hodně a byla i bouřka. Někteří rychle pospíchali na fakultu, aby co nejméně zmokli, ale to jim nepomohlo, protože mokří byli úplně všichni. Jiní si déšť užívali a exprimovali skokem do kaluží.

V neděli dopoledne nás čekala přednáška o řasách (Martin Pusztai), poté následovala přednáška o Dírkonošcích - Foraminiferách (Majda Holcová). Následovala přestávka na oběd, při které došlo k seznámení čtyř přítomných potkanů a dvou morčat v jedné kleci. Po obědě následovala přednáška o vodních broucích (Martin Fikáček). Loučení a balení je vždycky ta nejhorší věc. Uvidíme se zase o zimním semestru. Šťastné prázdniny.


------------- -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fotografie z této fluorescenční noci naleznete na:
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/FN_2013_kveten/
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/Fluorescence_2013_brezen
http://callipso.rajce.idnes.cz/Fluonoc_3%2C_2013/
http://hz-vylety.rajce.idnes.cz/Fluorescencni_noc_3._5._-_5._5._13/




20. - 22. září 2013 - Dřevo

Tématem zářijové Fluorescenční noci bylo dřevo. Zúčastnilo se 35 účastníků. Proběhly tyto přednášky: Fyziologie dřeva (Standa Vosolsobě), O co komu jde na Šumavě (Mojmír Vlašín), Dřevní houby - houba je kámoš, ne žrádlo (Celie Korittová) Ekologie lesa (Jirka Hadrava) dřevní hmyz (Albert Damaška) a promítání o Kanadských lesích (Standa Vosolsobě). Exkurze vedla na vrch Bacín v Českém Krasu. Podrobněji si můžete počíst níže v reportáži od Kláry Daňkové:


Podzimní krajina byla stále v hávu babího léta, přezrálé kukuřice a vysoké trávy. Ve vzduchu visela vůně padlého dřeva. Ta hutná vůně zašimrala několik biologů v nose, slovo dalo slovo - a podzimní fluonoc dostala do vínku téma DŘEVO.

Když jsme se v pátek slezli na fakultě, čekal nás úvodní Standova přednáška. Standa divoce maloval obrázky na bílou tabuli a představoval nám po fyziologické stránce onu posvátnou záležitost, totiž dřevo. „A ta celulosa je chrlena ven, jako když zdobíte dort…“

Po přednášce následovalo představování, které bylo, jako již tradičně, zdrojem vtipných průpovídek. Myšlenky na večeři nám ale ještě ztěžovaly soustředění, takže zapamatovat si všechny hned napoprvé byl dost heroický výkon.

Pak přišla večeře: toužebně očekávaná a zahalená tajemstvím. Podle původních plánů měla být večeře výsledkem všefluonočního hlasování; byli jsme náležitě zvědaví, co v této anketě zvítězilo. K našemu překvapení nás čekala hrachová kaše; Matyáš nějak zapomněl, že na FN nakonec nedorazí, a tak se vařilo bez něj i bez ankety. Nicméně hrachovka byla poctivá a překvapivě chutná, takže jsme na své rozčarování brzy zapomněli a ještě se rvali o přídavek. Noc a večer se nesly ve znamení přiměřené exprimace.

Ráno jsme vlakem vyrazili do Všeradic, odkud nás čekala procházka do Litně. Cestou jsme sbírali a určovali roztodivné „myšičky“, plánovali jsme, jak si ogrilujeme místní poníky, diskutovali jsme o Toxoplasmě, snědli jsme nespočetně čokolád, polehávali jsme v trávě a chytali sarančata. Jak se blížilo odpoledne, začala se obloha zatahovat. Nebe bylo ocelově šedé. Pod pohrůžkou bouřky a s vědomím, že máme lehký časový skluz, jsme přidali do kroku.

V Praze jsme se rozdělili; většina jela na fakultu, malá skupinka se vydala do obchodu dokoupit pár nezbytností. Při chytání sarančat nás totiž napadlo, že bychom si mohli udělat malou variaci na entomofágní téma. Na fakultě jsme si pak opekli sarančata i moučné červy, dochucené kari kořením a bylinkami. Kdo měl zájem a odvahu, mohl ochutnat.

Následoval zlatý hřeb této fluorescenční noci: přednáška Mojmíra Vlašína. Mojmír nám přiblížil problematiku Šumavy a lýkožroutího sporu. Nepřijel však jen přednášet o Šumavě; jakožto patron fluonoci a autor teze o reproverzním štyftu nám přinesl v kufříku jisté překvapení. Ano, tušíte správně: v tomto kufříku byl uzavřen právě reproverzní štyft.

Davem proběhla panika. Co se bude dít teď? Naštěstí organizátoři fluonoci zachovali chladnou hlavu a provedli odborné vymítání (za přítomnosti ideologických předmětů, aby se minimalizovala šance, že štyft zdivočí a napáchá na fakultě nějaké škody). Po povedeném vymítání následovala další exprimace.

V neděli ráno nás čekaly další přednášky související se dřevem. Celie se zaměřila na vztah dřeva a hub; jak hub dřevokazných, tak mykorhizních. Jirka vyprávěl o lese z trochu jiného úhlu pohledu; dostali jsme se ke genetickému fondu zubrů i Verově hypotéze (překřtěnou na „Věřinu hypotézu“). Další přednášku, entomologickou, svým nezaměnitelným stylem odpřednášel Albert.

Následoval všemi velice „oblíbený“ úklid a rozloučení. Tak zase příště!


Pokud vám video nefunguje, zkuste si jej přehrát přímo z Youtube: http://www.youtube.com/watch?v=z3nDxSOjzLE


-------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------

Fotografie z této fluorescenční noci naleznete na:
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/FN_2013_zari/
http://fluorescencninoc.rajce.idnes.cz/Fluorescence_zari_2013/
http://smyckaj.rajce.idnes.cz/Fluorescencni_noc_2013/




6. - 8. prosince 2013 - Matematika, fyzika a informatika (s aplikací v biologii)

Poslední Fluorescenční noc v roce 2013 měla téma Matematika Fyzika a výpočetní technika v biologii. Zúčastnilo se 24 účastníků. Proběhly tyto přednášky: Rostliny pod Fluorescenčním mikroskopem (Majda Holcová), Statistika (Honza Smyčka), Fluorescenční mikroskop (Jan Mumínek Martinek), Pitva notebooku (Matyáš Zrnovský), Deterministický chaos s populační ekologie (Jirka Hadrava), Principy počítačů – jak funguje software a hardware (Jan Hadrava) a Klamání smyslů monitory a reproduktory (Bedřich Said). Uskutečnilo se rovněž promítání o Gruzii (Albert Damaška). Exkurze tentokrát netradičně vedla do centra Prahy po historických památkách, kde nás provedla paní Veronika Korittová. Podrobněji si o průběhu můžete přečíst v následující reportáži od Šárky Škorpíkové.


Ve dnech, kdy na matičku měst dopadaly první sněhové vločky nadcházející zimy, uskutečnila se celkově již patnáctá, čili výroční fluorescenční noc. Odborný program se nesl v duchu neobvyklého tématu-matematika, fyzika a výpočetní technika v biologii.

Poté, co se sešli všichni noví a nadějní, či staří a beznadějní účastníci, mohl být program zahájen. První přednášky se hrdinně ujala Majda Holcová. Čerstvému a stále ještě čilému publiku vyložila, jak lze mikroskopovat rostliny na řezech, co lze na řezech a řízcích vidět a jak si (ne)uříznout pěkný preparát, ve kterém je možné najít i takové obrazce, jako třeba hlava smrtky. Prostřední, podvečerní přednášku o statistice v biologii odvykládal hostující Honza Smyčka. Pokusil se i těm nejméně chápavým z nás vysvětlit alespoň základy práce s daty. Smutným faktem, který jsme si z přednášky odnesli bylo, že většina z nás nikdy nedosáhne na průměrný český plat. Alespoň už víme, proč.

Predivo v podobě výtěčného šopáku a...kuskusu obstaral náš dvorní kuchař Matyáš Zrnovský, tentokrát jediný na fluonoci, kterému je teoreticky, soudě podle piktogramu na dveřích, povoleno vejít na dámský záchodek. Jen co jsme se navečeřeli, Mumínek (Jan Martinek) nás zasvětil do tajů fluorescenční kostky. Nováčci tak měli příležitost poprvé řádně pohlédnout na velectěný fluorescenční mikroskop a poznat jeho hlubokou a složitou povahu. Dlužno říci, že i takoví fluonoční štamgasti, kteří podobnou přednášku slyšeli už popatnácté, zjistili spoustu nových věcí.

Zbytek večera s přesahem do rána dalšího dne již ovládla spontánní exprese-sdělování dojmů, zpívání ideologických písní a v neposlední řadě i hraní biologické verze deskovky activity.

Jen o pár hodin později už počalo svítat slunéčko (nikoliv sedmitečné). Na dopolední přednášce multifunčního Matyáše si své poslední chvilky zažilo několik notebooků. Naštěstí však zcela záměrně a cíleně. Byly totiž drasticky rozpitvány. Krásně jsme si prohlédli a osahali onu sofistikovanou věc naší denodenní potřeby, bez které by většina z nás byla ztracena. Po desáté hodině si celá fluonoc oblékla kabáty, čepice a rukavice a do sandálů nasadila ponožky. Čekala nás pražská kalamita-ostrý vítr doznívajícího orkánu nesoucí ještě ostřejší vločky rodící se zimy. V doprovodu naší průvodkyně, paní Veroniky Korritttové, jsme se vydali na exkurzi po předvánoční Praze. Naše oči se tím pádem často upíraly v sloup, nikoli však zhrzeně-právě naopak! Naskytla se nám možnost obdivovat sloupy barokních, secesních i renesančních architektonických divů města. Omámeni barvami Obecního domu, světly vánočních stromků a zejména vůněmi linoucími se ze stánků jsme vystoupali k psychickéhu i fyzickému vrcholu výpravy-k Pražskému hradu a monstrózní Katedrále svatého Víta. Přátelé, stojí za to být Čechem!

Po návratu, jen co naše tělesné schránky rozmrzly, dokončil Matyáš svou přednášku, která většině doslova otevřela oči. Zděšení se zalesklo v očích všech, kteří dosud mylně věřili, že jejich počítače vrčí a předou právě tehdy, když jsou šťastné...

Večer se nachýlil a na řadu přišel Albert s promítáním krásných fotovzpomínek na nedávnou expedici do Gruzie, jíž se účastnila nemalá část z vedení fluonoci. Sobotní nocí se až do nedělního rána linuly zvuky do různé míry rozladěných kytar, fléten a okapových rour, ba dokonce i houslí, poněvadž dorazily i vzácné návštěvy ze soustředění Arachne. Pokud se sobotní vstávání dalo označit za krušné, pak to nedělní bylo přímo tragické. Přesto se okolo 8:15 dokázalo obecenstvo shromáždit na přednášce Jirky Hadravy o deterministickém chaosu a populační ekologii. Vzpomínky na tuto jistě zajímavou a užitečnou přednášku jsou pro mnohé zahaleny v mlžném oparu. Po svačině nastoupil Jirkův bratr Honza s principy fungování počítače. Mlžný opar se pomalu rozestoupil zejména v okamžiku, když nám bylo sděleno, že si půjdeme zaběhat. Lépe řečeno že se vydáme na ultrarychlou procházku starobylým Albertovem. Po návratu naštěstí následoval zasloužený oběd. Fluonoc se však nezadržitelně blížila ke konci. Poslední přednášku zaopatřil Béďa Said. Týkala se matoucích zrakových a zvukových jevů vydávaných naší milovanou elektrotechnikou. Člověk si dnes totiž nemůže být jistý ani barvou vlastní kofoly. Dobrovolníkům byla také nasazena sluchátka s 3D nahrávkou zvuku návštěvy u holiče. Tento a ještě další skvělé psychologické efekty jsme si zažili na patnácté fluonoci. Pak už se první nedočkavci uchýlili k odchodu do mů. Další fluonoc skončila. Fluonoc krásná a jedinečná, koneckonců stejně jako všechny před ní-a přeci svým způsobem. Počet účastníků se oproti minulým akcím dosti zmenšil, a to kvůli zákeřným nemocem. Zůstali pouze nejodolnější a nejotužilejší, kteří papali nejvíce laktobacílků a tamarindu. I přesto se podařilo velmi úctyhodně pojmout tak neoblíbené téma, jakým matematika a výpočetní technika pro biologa bezpochyby je.



-- Created with help of Lightbox2 --